Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Liberecký kraj
Železný Brod
| SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ŽELEZNÝ BROD |
  HISTORIE ÚZEMÍ
Nejstarší obcí na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Železný Brod je podle první písemné zmínky z roku 1323 obec Koberovy. Již ve 14. století se psalo také o Železném Brodě, Držkově, Zásadě a Líšném. O Jílovém u Držkova se naopak psalo až v roce 1627.  HISTORIE MĚST
Město ŽELEZNÝ BROD leží v krásném údolí řeky Jizery na rozhraní Krkonoš, Jizerských hor a Českého ráje. Vzniklo pravděpodobně v 11. nebo ve 12. století při zemské obchodní stezce, která vedla z Prahy do Německa a Polska. Zde se brodili obchodníci přes Jizeru a vznikla tak osada Brod nebo také Brodek. Písemné památky však máme až ze 13. století, kdy se dovídáme z urbáře pražské diecéze, že zde byl kostel a fara. Již ve 14. století patřil Brod pánům ze Železnice, kteří tu i sídlili. První městská práva získalo město již ve 13. století od Přemysla Otakara II. Roku 1468 bylo však vypáleno lužickými vojsky, ale již roku 1501 král Vladislav II. Jagellonský obnovuje městská práva, uděluje krásný a honosný městský znak a pravděpodobně od této doby je Brod nazýván Brodem Železným. Již od 14. století se v okolí nalézala a také těžila železná ruda, která se i zpracovávala v tzv. hamrech. Těžba skončila koncem třicetileté války. Panství patřilo Vartenberkům, téměř 150 let Valdštejnům a až v roce 1628 prodává celé panství Albrecht z Valdštejna svému plukovníku Mikuláši Desfousrovi. Této šlechtě patřil Železný Brod až do roku 1848, kdy byla města vyjmuta z poddanství. V 17. století se objevují nová řemesla a řemeslníci se sdružují v cechy, nejstarším cechem je cech ševcovský. Devatenácté století znamená začátek průmyslové výroby. V druhé polovině století zakládá německý baron Liebig textilní továrnu a rozvíjí se textilní průmysl. Otevírá rovněž břidličné lomy v okolí. Období 19. století bylo příznivé také pro rozvoj města. V doposud dřevěném městečku se začínají stavět zděné budovy v empírovém slohu – Knopovsko, Grosovsko. Jsou zde postaveny tři kašny, postaven je dřevěný most přes Jizeru a později dokonce železný, který sloužil až do roku 1940. Byla zřízena pošta, postaveny silnice do Jablonce, Turnova a k Semilům, zprovozněna trať Pardubice – Liberec a odbočka na Tanvald. Liebig staví i vápenku. Toto období je také zrodem celé řady spolků, které zasahovaly do veřejného a kulturního života města. V roce 1860 byl založen ochotnický spolek Tyl, v roce 1862 Sokol a roku 1884 hasičský sbor. Tyto spolky ve své činnosti pokračují dodnes. Prvním peněžním ústavem byla od roku 1883 Hospodářská záložna a v roce 1898 byla založena Spořitelna města Železného Brodu. Koncem 19. a začátkem 20. století se zde objevuje sklářská výroba. Jsou to především brusírny a mnoho lidí v té době pracuje jako domácí dělníci pro německé exportní domy v Jablonci. V roce 1920 je otevřena první česká odborná škola sklářsko – obchodní, která sídlí od roku 1926 ve své krásné moderní budově. Tím se Železný Brod stává nejen městem starých památek, ale také městem skla a skleněné bižuterie, což ho proslavilo po celém světě. Železný Brod je nejmenším správním obvodem Libereckého kraje a při své rozloze 74 km2 zaujímá pouze 2,3 % území kraje. Nejníže položenou obcí obvodu je samotný Železný Brod (305 m n. m.), nejvýše pak leží obec Vlastiboř, která se nachází 680 m nad mořem. Území správního obvodu tvoří 11 obcí (statut města má pouze Železný Brod), ve kterých k 31. 12. 2006 žilo 12 113 obyvatel. Obec Zásada byla k 10. 10. 2006 povýšena na městys. Celé území obvodu je rozděleno na 22 katastrů. Hustota 163,6 obyvatel na km2 řadí tento správní obvod mezi nejlidnatější správní obvody Libereckého kraje. Správní obvod obce s rozšířenou působností Železný Brod se nachází ve střední části Libereckého kraje a v rámci něj hraničí se správními obvody obcí s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou, Tanvald, Turnov a Semily. Z geologického hlediska zasahuje do severní části obvodu nejjižnější část Jizerských hor (Černostudnický hřbet), na kterou navazuje Železnobrodská vrchovina. Oba dva útvary jsou součástí tzv. Krkonošsko – Jizerského krystalinika, který spočívá na obměnách břidlic. Územím protéká řeka Jizera se svým divokým přítokem Kamenicí. Podíl zemědělské půdy představuje téměř 46 % celkové rozlohy obvodu. Nezemědělskou půdu tvoří především lesní pozemky, které se rozkládají na více než 41 % území obvodu.  OBYVATELSTVO
 Ke konci roku 2006 mělo ve správním obvodu Železný Brod bydliště 12 113 obyvatel, tzn. 2,8 % obyvatel Libereckého kraje, přičemž zastoupení žen (51,6 %) mírně převažovalo nad muži (48,4 %). V roce 2006 se v tomto regionu živě narodilo 122 dětí, z toho 51 chlapců (podíl 41,8 %). Z celkového počtu živě narozených dětí se 37 z nich narodilo nesezdaným matkám (podíl 30,3 %), tj. jeden z nejnižších podílů mezi správními obvody kraje. I z dalších údajů je zřejmé, že obyvatelé tohoto správního obvodu uznávají institut manželství více než v jiných správních obvodech. Při pohledu na rodinný stav matky je zřejmé, že téměř 70 % dětí se narodilo vdaným ženám, 23,7 % dětí svobodným matkám a 6,6 % dětí ženám rozvedeným. Průměrný věk matky při narození dítěte činil 29,4 roku a nijak nevybočoval z tendencí v ostatních správních obvodech. Počet zemřelých (133 osoby) převýšil ve sledovaném roce 2006 počet narozených (122 osoby), přirozený přírůstek obyvatel byl tak záporný (-11 osob). Vlivem značného kladného migračního salda (116 osob) vzrostl v tomto roce počet obyvatel správního obvodu Železný Brodu o 105 osob. Kladné saldo migrace bylo téměř ze 65 % zajištěno vnitřním stěhováním (pouze v rámci České republiky) a z 35 % bylo doplněno saldem zahraniční migrace. Podobně jako v ostatních správních obvodech je i v Železném Brodě vyšší mobilita obyvatel mladšího věku. Například v roce 2006 se do správního obvodu přistěhovalo 97 osob ve věku 20 – 34 let, zatímco ve věku 55 – 74 let pouze 20 osob. Ve sledovaném roce bylo uzavřeno 55 sňatků. Do manželství vstupovalo 80 % svobodných nevěst, 18,2 % rozvedených a 1,8 % ovdovělých žen. V případě ženichů byl rovněž nejvyšší podíl svobodných mužů 76,4 %, 21,8 % vstupovalo do manželství rozvedených a 1,8 % ovdovělých. Průměrný věk při sňatku činil u nevěst 29,3 roky a u ženichů 32,4 roky. V průběhu roku 2006 skončilo rozvodem celkem 34 manželství, přičemž shodným podílem 35,3 % se jednalo o manželství bezdětná a manželství s jedním nezletilým dítětem, 29,4 % rozvodů se týkalo rodin se dvěmi a více dětmi. Z pohledu věkového složení převažoval v roce 2006 podíl 65letých a starších (14,9 %) nad dětmi do 14 let (13,4 %). Podíl dětské složky byl nejnižší ze všech správních obvodů kraje. Osoby ve věku 15 – 64 let tvořily 71,6 % místních obyvatel. Průměrný věk obyvatel tohoto správního obvodu v roce 2006 dosáhl 41,2 let, což byl nejvyšší průměrný věk ve srovnání s ostatními správními obvody v Libereckém kraji. Nejmladší obyvatelé žili v obci Koberovy (39,8 let) a Skuhrov (40,2 let). Nejvyššího průměrného věku dosáhli obyvatelé z obce Vlastiboř, a to dokonce 47,0 let.  Registr ekonomických subjektůV Registru ekonomických subjektů bylo k 31. 12. 2006 zapsáno celkem 3 190 subjektů s přiděleným identifikačním číslem se sídlem na území správního obvodu Železný Brod. Z tohoto celkového počtu subjektů měly výraznou převahu fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění nezapsané v obchodním rejstříku (2 420 subjektů). Samostatně hospodařících rolníků nezapsaných v obchodním rejstříku zde působilo 118, tj. 4,9 % z celkového počtu subjektů. Mezi obchodními společnostmi dominovaly společnosti s ručením omezeným (146 subjektů, tj. 60,3 %), dále zde působilo 7 akciových společností a svou činnost provozovala také 3 družstva. Své sídlo zde mělo i 157 zahraničních osob. V souvislosti s privatizací domovního a bytového fondu ve správním obvodu vzniklo a bylo zaregistrováno 13 společenství vlastníků jednotek. Občané ze správního obvodu Železný Brod založili 62 nejrůznějších sdružení (svazy, spolky, společnosti, kluby apod.) a 45 organizačních jednotek sdružení. Své místo zde našla i nadace a nadační fond. Průmyslový charakter správního obvodu mimo jiné dokumentuje i vysoký podíl subjektů s převažující průmyslovou činností. Ke konci roku 2006 jich bylo v registru vedeno 1 124, tzn. 35,2 % všech zapsaných subjektů. Druhý nejvyšší podíl 18,9 % náležel firmám zabývajících se obchodem, opravami motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost, podílem 11,8 % následovaly stavební firmy. Ve velikostní struktuře podle počtu zaměstnanců převažovaly subjekty, které tento údaj neuvedly, firem s 1 – 5 zaměstnanci bylo 6,1 %. Velkých firem se 100 a více pracovníky bylo registrováno celkem 6, všechny v kategorii 100 – 199 zaměstnanců. Zaměstnavatelé Výsadnímu postavení sklářského průmyslu odpovídá struktura firem, které na území správního obvodu vykonávají svou činnost. Dominantní sklářská výroba byla posledních padesát let prezentována především firmou Železnobrodské sklo, a.s. V současné době je firma součástí společnosti JABLONEX GROUP a.s. Kromě výroby hutního skla, stolových a hutních figurek, skleněných stropních lustrů a nástěníků je jedním z hlavních výrobních programů této společnosti výroba broušené, voskované a mačkané bižuterie. Další významnou firmou sídlící ve správním obvodu je společnost Ornela, a.s., divize České perličky se sídlem v Zásadě, která byla vždy významným výrobcem zamačkávacích korálků, tzv. roktajlu. Výroba technického a laboratorního skla je programem firmy Technosklo, s.r.o. se sídlem v Držkově a také firmy Detesk s.r.o. v Železném Brodě. Vedle velkých firem se výrobou skleněných figurek a skleněné bižuterie zabývá také celá řada drobných podnikatelů. Investiční příležitosti v lokalitě správního obvodu Železný Brod jsou značně omezeny – existuje zde pouze jedna rozvojová lokalita na území obce Vlastiboř – bývalá restaurace. Jedná se tedy o tzv. brownfield, tj. plochu, která v současné době ztrácí nebo již ztratila svou původní funkci. Trh práce – ekonomická aktivita Z celkového počtu obyvatel správního obvodu, zjištěného při sčítání v roce 2001, bylo 6 318 osob, tj. 52,6 %, ekonomicky aktivních. Jednalo se o 6 079 zaměstnaných a 239 nezaměstnaných osob. Z hlediska postavení v zaměstnání tvořili převážnou většinu zaměstnaných v roce 2001 zaměstnanci (4 866 osob, tj. 77,0 %). Druhou nejpočetnější skupinou byly osoby samostatně činné (921 osob, tj. 14,6 %). Za zaměstnavatele se označilo 216 osob, tj. 3,4 %. Nejvíce ekonomicky aktivních osob našlo uplatnění v průmyslu (3 611 osob, tj. 57,2 %). S výrazným odstupem následovalo odvětví školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti (425 osob, tj. 6,7 %) a odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (391 osob, tj. 6,2 %). Ve stavebnictví bylo 5,7 % ekonomicky aktivních osob. Nízká ekonomická aktivita byla vykázána v odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu, kde pracovalo 2,7 % osob. Vůbec nejméně osob však pracovalo v peněžnictví a pojišťovnictví (1,6 % osob).  NezaměstnanostK 31. 12. 2006 míra nezaměstnanosti ve správním obvodu Železný Brod dosáhla 4,98 % a byla tak 0,68 procentního bodu vyšší než ke konci roku 2005. Tento meziroční nárůst zaznamenal Železný Brod jako jediný správní obvod v rámci Libereckého kraje. V závěru roku 2006 evidoval úřad práce 367 uchazečů o práci, z toho bylo 50,7 % žen, 8,2 % absolventů škol a 11,2 % občanů se zdravotním postižením. Mezi správními obvody kraje Železný Brod v roce 2006 vynikl nejvyšším podílem 23,4 % žadatelů o práci ve věku do 24 let včetně a naopak nejnižším podílem 18,0 % osob ve věku 50 a více let. V evidenci úřadu práce bylo 19,1 % žadatelů po dobu 6 – 12 měsíců a 26,7 % bylo evidováno více než 12 měsíců. V meziročním srovnání vzrostl počet uchazečů na jedno volné pracovní místo z 12,6 v roce 2005 na 13,6 osob v roce 2006. Nejnižší míra nezaměstnanosti v roce 2006 byla dosažena v obci Líšný (1,6 %) a Vlastiboř (1,7 %), nejvyšší v Železném Brodě (6,1 %). Vyjížďka za prací a do škol Z celkového počtu zaměstnaných osob 5 007 (tj. 82,4 %) z nich při posledním sčítání v roce 2001 uvedlo, že jejich současné místo pracoviště bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. Z uvedeného počtu dojíždělo, resp. docházelo do zaměstnání v rámci obce 47,7 % osob. Denně muselo za prací mimo obec vyjíždět 2 141 zaměstnaných osob (88,2 % z celkového počtu vyjíždějících), z toho do 14 minut se do zaměstnání dostalo 17,9 % vyjíždějících. Většina osob, konkrétně 41,8 %, se do zaměstnání přesunula během 15 – 29 minut, 25,2 % pak cesta trvala v rozmezí od 30 do 44 minut. Do vzdálenějších míst s dobou cesty 45 – 59 minut vyjíždělo 224 osob a více než 1 hodinu cestovalo do zaměstnání 90 osob. Ve správním obvodu Železný Brod vyjíždělo do škol celkem 1 921 studentů a žáků, z toho 43,6 % dojíždělo, resp. docházelo do škol v rámci obce, 16,0 % v rámci kraje a 10,0 % mimo Liberecký kraj. Celkem 791 osob dojíždělo do škol denně, nejčastěji 15 – 29 minut (32,7 %). Vyjížďka žáků, studentů a učňů ve správním obvodu Železný Brod u obcí Jílové u Držkova a Radčice dosahovala 100 %, nejnižší vykázalo město Železný Brod s 38,5 %.  DOPRAVNÍ SPOJENÍ
Vzdálenosti do velkých českých i evropských měst ze Železného Brodu: Praha (10,3 km), Ústí nad Labem (131 km), Plzeň (198 km) nebo Karlovy Vary (238 km) i do evropských měst – Drážďan (165 km), Berlína (355 km), Wrocławi (194 km). Územím správního obvodu prochází silnice I. třídy I/10 ve směru Turnov – Železný Brod – Tanvald a na ni navazující silnice II. třídy. Vybavení správního obvodu motorovými vozidly se od ostatních správních obvodů příliš neliší. Index motorizace (počet obyvatel na jedno motorové vozidlo) dosáhl v roce 2006 hodnoty 1,57 (kraj 1,63) a index automobilizace (počet obyvatel na jedno osobní vozidlo) ve stejném roce činil 2,57 (kraj 2,46). Další možnosti přepravy poskytuje železniční doprava, a to především dálková trať 030 Liberec – Pardubice a také regionální trať s taktovou přepravou 035 Tanvald – Železný Brod.  BYDLENÍ A VYBAVENOST BYTOVÉHO FONDU
Při sčítání v roce 2001 bylo ve správním obvodu Železný Brod sečteno celkem 3 331 domů, z toho 2 523 domů trvale obydlených. Většina neobydlených domů sloužila k rekreaci (61,9 %). Mezi trvale obydlenými domy převažovaly z 90,6 % rodinné domy, bytové domy tvořily jen 6,2 % všech trvale obydlených domů. Nejvíce rodinných domů se nacházelo v obci Koberovy (98,5 %) a dále také ve Skuhrově (96,4 %) a Radčicích (96,1 %). Nejmenší zastoupení rodinných domů pak bylo vykázáno v samotném Železném Brodu (84,9 %). Většina domů v železnobrodském správním obvodu byla postavena před více než 50 lety. Výjimkou jsou pouze domy v obcích Držkov a Koberovy. Průměrné stáří domů v prvně jmenované obci dosáhlo 48,4 let, v případě druhé obce 47,5 let. Nejstarší domy se nacházely v obci Loužnice (59,4 let) a Pěnčín (59,1 let). Průměrné stáří domovního fondu za celý správní obvod pak činilo 52,7 let. Téměř ve všech trvale obydlených domech se nacházel vodovod (98,7 %), přípoj na kanalizační síť využívalo 29,8 % domů, na plyn bylo napojeno 24,1 % domů a ústředním topením vytápělo 65,1 % domů.  Bytový fondVedle domovního fondu je sledována také úroveň bytového fondu. Při sčítání v roce 2001 zde bylo sečteno celkem 4 561 trvale obydlených bytů a 1 009 neobydlených bytů. Většina neobydlených bytů opět sloužila k rekreaci (51,2 %) nebo byla obydlena přechodně (14,2 %). Z uvedeného počtu trvale obydlených bytů se téměř 61 % z nich nacházelo v rodinných domech a necelých 37 % v bytových domech. Na vysokou kvalitu bydlení lze usuzovat především podle převažujícího podílu bytů I. kategorie (80,4 %) a podílu bytů se dvěma (28,6 %) a třemi obytnými místnostmi (33,1 %). Většina trvale obydlených bytů ve správním obvodu Železný Brod se nacházela ve vlastním domě (2 322 bytů, tj. 50,9 %). Druhou nejpočetnější právní formou byly byty nájemní (1 174 bytů, tj. 25,7 %), v osobním vlastnictví bylo 259 bytů. V trvale obydlených bytech bydlelo při sčítání v roce 2001 celkem 11 795, tj. 98,2 % obyvatel správního obvodu. Téměř všechny trvale obydlené byty byly vybaveny vodovodem (98,8 %), plyn ze sítě byl zaveden do 1 748 bytů (38,3 %). Vlastní koupelnu nebo sprchový kout mělo 89,3 % bytů, splachovací záchod v bytě 82,8 % a na kanalizační síť bylo připojeno 48,5 % trvale obydlených bytů. Nová výstavba Nová výstavba bytů ve správním obvodu Železný Brod je v posledních letech minimální. V roce 2006 zde bylo dokončeno pouze 24 nových bytů (2,3 % z počtu dokončených bytů v Libereckém kraji), z toho 11 bytů v rodinných domech, 1 byt v nástavbě k rodinnému domu a dalších 12 bytů bylo získáno v nebytových prostorách. Průměrná plocha nového bytu činila 123,3 m2, náklady na 1 m2 užitkové plochy dosáhly 14,5 tis. Kč. V rodinných domech činila užitková plocha jednoho bytu v průměru 147 m2 a náklady na 1 m2 užitkové plochy více než 18 tis. Kč.  ŠKOLSTVÍ
Školství je ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Železný Brod zastoupeno především sítí základních škol. V jednotlivých obcích sídlí celkem 7 základních škol a pro děti předškolního věku je v provozu 6 mateřských škol. Pro talentované děti je určena Základní umělecká škola. Na malování a broušení skla, tvarování hutního skla, stolní figurky a bižuterii je zaměřena Střední umělecko průmyslová škola sklářská v Železném Brodu, která byla založena již v roce 1920 a prošla jí řada výborných výtvarníků.  ZDRAVOTNICTVÍ
V roce 2006 poskytovalo ambulantní zdravotní péči v železnobrodském správním obvodu 7 ordinací (včetně detašovaných pracovišť) praktického lékaře pro dospělé a 5 ordinací praktického lékaře pro děti a dorost (včetně detašovaných pracovišť). V dalších 9 ordinacích působily samostatná a detašovaná pracoviště stomatologů. Ve správním obvodu není k dispozici zdravotnické lůžkové zařízení, nejbližší nemocnice se nachází v Semilech, Jablonci nad Nisou a Tanvaldu. Síť zdravotnických zařízení doplňují 2 lékárny. Sociální činnost je zaměřena na péči o starší občany, o které je postaráno ve 4 domech s pečovatelskou službou, v nichž je k dispozici celkem 77 bytů.   KULTURA
Město Železný Brod i celý správní obvod obce s rozšířenou působností je spojen s historií výroby skla, výrobci, exportéry, výrobky a významnými osobnostmi sklářství. Se všemi těmito tématy se můžeme seznámit v Městském muzeu v Železném Brodě, které nabízí dvě stálé expozice – sklářskou a národopisnou. Národopisná expozice je umístěna v roubené stavbě z roku 1807 zvané Běliště a je věnována historii města Železný Brod, historii cechovních řemesel a přírodnímu bohatství. Celková návštěvnost muzea v roce 2006 činila 7 138 návštěvníků. V budově Železnobrodské radnice se nachází Městské divadlo Železný Brod. V Železném Brodě mají dále také Městské kino, knihovnu a galerii. Ke skvostům architektury horního Pojizeří patří železnobrodská městská památková zóna Trávníky. Staré roubené stavby i nadále nesou název podle původních obyvatel – Jechovsko, Horynovsko, Knopovsko apod. Z církevních staveb jistě stojí za zmínku Kostelík sv. Jana Nepomuckého na Poušti, ve kterém jsou v současnosti pořádány tradiční koncerty vážné hudby a od roku 1997 i tradiční poutě. Obec Držkov je proslavena jako rodiště muzikantů – Bohemistů.  Ve správním obvodu Železný Brod bylo v roce 2006 v provozu 8 hromadných ubytovacích zařízení (hotely, penziony, chaty apod.). Tato zařízení nabízela celkem 89 pokojů s celkovou kapacitou 282 lůžek. Územím správního obvodu prochází turistický rozvojový koridor, tzv. Pojizerská stezka, a to podél toku Jizery – pramen Jizery – Kořenov – Paseky nad Jizerou – Jablonec nad Jizerou – Semily – Železný Brod – Malá Skála – Turnov – Svijany – a dále Mnichovo Hradiště – Čelákovice. INFORMAČNÍ STŘEDISKA
Železný Brod Kulturní a informační středisko Železný Brod, nám. 3. května, 468 22 Tel.: 483 333 925, fax: 483 333 950 E-mail: info@zelbrod.cz, www. zelbrod.cz |
GEOGRAFICKÉ PROSTŘEDÍ
Národnosti
HOSPODÁŘSTVÍ
CESTOVNÍ RUCH
