ČSÚ důvěřuje 63 % občanů a nedůvěřuje 21 %. V porovnání s jinými institucemi toto hodnocení vyznívá velmi příznivě, když z těch, jež byly zařazeny do výzkumu nebo byly zkoumány v nedávné minulosti, byl ČSÚ hodnocen nejlépe. Pouze starostové a obecná zastupitelstva jsou z hlediska úrovně důvěry na srovnatelné úrovni s ČSÚ, ovšem při vyšším podílu explicitně nedůvěřujících.

V povědomí veřejnosti je práce ČSÚ spojena především se sčítáním lidu, domu a bytů a se zjišťováním počtu obyvatel. Výrazná většina občanů si ale ČSÚ spojuje i se zpracováváním výsledku voleb, monitorováním ekonomického vývoje či zveřejňováním a poskytováním zjištěných informací. Poměrně rozšířeným omylem je představa, že ČSÚ provádí předvolební průzkumy.

Samotný ČSÚ a jeho činnost velká většina veřejnosti považuje za užitečné.

S informacemi ČSÚ se česká veřejnost jednoznačně nejčastěji setkává v médiích. 27 % respondentů tyto informace alespoň někdy samo aktivně vyhledává.

Většina dotázaných považuje informace poskytované ČSÚ za důvěryhodné, přesné a politicky nestranné. V otázce, zda zveřejňování informací ČSÚ podléhá vlivu politické nebo ekonomické situace, však existuje značná nejednotnost a nejistota. Tato nejistota se týká i těch skupin v rámci veřejnosti, které mají s ČSÚ a jeho výstupy více zkušeností, které k CSÚ přistupují ve zvýšené míře pozitivně a které by pro posuzování této otázky teoreticky mely být relativně více kompetentní než průměr populace.

ČSÚ je třemi čtvrtinami občanů považován za odbornou instituci.

V časových řadách proměnných sledujících postoje veřejnosti k ČSÚ se od roku 2006 objevují pouze minimální změny nebo drobné výkyvy, ačkoli u jiných institucí, jež se svým charakterem ČSÚ blíží, k výrazným negativním posunům (často pod vlivem konkrétních událostí, jako v minulosti u NKÚ nebo v poslední době u ČNB) došlo.
 

Důvěra a nedůvěra k ČSÚ v kontextu hodnocení jiných institucí (v %)

Zdroj: Závěrečná zpráva z výzkumu CVVM Obraz Českého statistického úřadu u české veřejnosti 2015